Komise navrhuje zahrnout nový revido-vaný cíl snižování emisí skleníkových plynů pro rok 2030 do nařízení o právním rámci pro klima. Zprávu Evropského parlamentu ohledně rámce pro dosažení kli-matické neutrality vypracovala ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bez-pečnost potravin (ENVI) švédská europo-slankyně Jytte Gutelandová (S&D).

Členové výboru ENVI se na zasedání dne 11. září shodli na požadavku 60% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030. Záro-veň Komisi vyzvali, aby na základě posouzení dopadů navrhla průběžný klimatický cíl pro rok 2040. Dále podpořili přenesení odpo-vědnosti za dosažení klimatické neutrality do roku 2050 na vnitrostátní úroveň. Na rozdíl od návrhu Komise vyslovili požada-vek, aby klimatické neutrality roku 2050 bylo dosaženo jak na úrovni EU, tak v jednotlivých členských státech. Následně, po roce 2050, by měl být zaveden cíl pro záporné emise, což znamená, že členské státy by měly zajis-tit, že pohlcování emisí skleníkových plynů převýší jejich uvolňování.

O finální pozici Evropského parlamentu budou europoslanci hlasovat na říjnovém plenárním zasedání, přičemž výbory ITRE a TRAN ve svých stanoviscích podpořily emisní cíl do roku 2030 ve výši 55 %.

Při snaze Komise o ambiciosní navyšování klimatických cílů do roku 2030 je podle Skupiny ČEZ nutné zohlednit požadavky na dekarbonizaci všech sektorů ekonomiky, nejen energetiky a ostatních průmyslových odvětví. K tomu ostatně dospěla i samotná Komise, když představila svůj plán na snížení emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030. K dosažení vyššího dekarbonizačního cíle do roku 2030 však bude rovněž nutné zohlednit překryvy jednotlivých politik EU v oblasti navyšování podílu OZE na konečné hrubé domácí spotřebě v EU spolu s podporou větší míry energetických úspor.

Pokud jde o zprávu Evropského parlamentu, jmenovitě výboru ENVI, ohledně rámce pro dosažení klimatické neutrality, zastává Skupina ČEZ názor, že jednotlivé cíle pro oblast energetické účinnosti, OZE a snižování emisí uhlíku by měly být nastaveny na úrovni EU, nikoliv na úrovni národní. Jedině tak bude možné zohlednit specifika jednotlivých členských států i strukturu jejich národních hospodářství. Navíc, tento závěr podporuje i existující právní úprava EU v podobě nařízení o správě energetické unie, které bylo přijato v roce 2018 a které vychází z principu nastavení národních příspěvků do unijních cílů pro-střednictvím vnitrostátních plánů.

Zdroj: www.cez.cz