V červnu se v bruselském prostoru rozvířila debata o možnostech využití jaderné energie v dosahování cílů Zelené dohody pro Evropu a klimatické neutrality.

První z nich se konala 9. června a konkrétně se věnovala potenciálu malých modulárních reaktorů. Evropská komise ve svém sdělení “Čistá planeta pro všechny” uvedla, že jaderná energie bude spolu s obnovitelnou energií základem nízkouhlíkového energetického mixu, jehož cílem je dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Tento ambiciózní cíl znamená, že v jaderném odvětví je třeba investovat, ať už do přípravy na dlouhodobý provoz stávajících zařízení, nebo do výstavby nových reaktorů. V této souvislosti se ve světě staly předmětem velkého zájmu právě malé modulární reaktory (SMR) jako doplněk velkých energetických reaktorů.

Panelisté semináře organizovaného francouzským členem Evropského parlamentu Christophem Grudlerem se shodli, že EU má v jaderném odvětví jedinečné odborné znalosti a může hrát klíčovou roli při vývoji SMR. K zajištění a efektivnímu vedení rozvoje SMR v EU je podle účastníků zapotřebí silný dialog mezi evropskými zúčastněnými stranami. Hlavními tématy k řešení na evropské úrovni by měly být technologická připravenost, harmonizace regulačních rámců, nástroje financování, přijetí ze strany veřejnosti, výzvy v oblasti výzkumu a vývoje a mimo jiné konsolidace průmyslového hodnotového řetězce. Svého zástupce na semináři měla i Skupina ČEZ, konkrétně Petra Závodského, který přednesl perspektivu SMR z pohledu potenciálního uživatele.

V následujícím týdnu se pak konala další zajímavá akce věnovaná jaderné energetice, konkrétně dvoudenní konference nazvaná NuclearEurope 2021. Diskutující v rámci úvodního panelu zdůraznili roli, kterou jaderná energetika musí hrát v rámci dekarbonizace a fakt, že bez jaderné energetiky obtížně dosáhneme ambice klimatické neutrality do roku 2050. Zástupce Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) pak zdůraznil, že země EU jsou světovými premianty v oblasti jaderné bezpečnosti a příslušných standardů a je nezbytné, aby se evropské knowhow nejen nadále rozvíjelo, ale aby se rovněž osvědčené postupy implementovaly v sousedních zemích mimo EU.

Druhý panel v rámci prvního dne, moderovaný Alicí Horákovou ze Skupiny ČEZ, se věnoval veřejnému mínění o jaderné energetice. Výstupem panelu byla otevřená debata o klíčových otázkách, které ovlivňují současnou společnost, a o tom, jak tyto otázky ovlivňují názor lidí na jadernou energii a energetiku jako celek. Konkrétně se panelisté shodli, že pokud debatujeme na téma jaderné energetiky s veřejností, musíme debatu zasadit do kontextu témat jako je změna klimatu, genderová vyváženost, zapojení mladých lidí a angažovanost místních komunit. Právě větší zapojení žen, mladých lidí a komunit panelisté identifikovali jako klíčové výzvy, kterým se jaderný sektor musí aktivněji věnovat.

Cílem posledního panelu, který se konal druhý den konference, bylo posoudit, jak jaderná energie zapadá do revidovaných cílů EU v oblasti klimatu. Debata se zaměřila na výhody, které může jaderná energie přinést, a to zejména v otázkách klimatických cílů, cenové dostupnosti a bezpečnosti dodávek. Účastníci panelu se shodli na tom, že jaderná energetika je klíčovou součástí evropské dekarbonizované energetiky, avšak pro její další rozvoj je třeba nastavit přívětivé regulatorní prostředí a trh, který efektivně stanoví cenu uhlíku a vyšle cenový signál motivující investory k dekarbonizaci.

Zdroj: www.cez.cz