Evropská investiční banka (EIB) je jed-nou z nejvýznamnějších institucí, zři-zovaných Evropskou unií, a kromě funkcí je také jedním z nástrojů Evropské unie na podporu energetických projektů. V současné době již poskytla řadu půjček, směřujících na financování projektů sek-toru v rámci Evropského fondu pro strate-gické investice (EFSI).

Jak funguje Evropská investiční banka a EFSI?

Evropská investiční banka (EIB) je finanční instituce, založená v roce 1958, sídlící již od roku 1968 v Lucemburku. V současnosti má právní formu akciové společnosti, při-čemž jejími akcionáři jsou členské státy Ev-ropské unie. Hlavním účelem EIB je poskyto-vání dlouhodobých půjček na kapitálové in-vestice subjektům jak ze soukromého, tak z veřejného sektoru, na projekty podporující cíle politiky Evropské unie. Přibližně 90 % financovaných projektů se nachází na území EU a zbylých 10 % připadá na projekty v dalších zemích. EIB v listopadu minulého roku oznámila, že od konce roku 2021 zasta-ví financování nových projektů zaměřených na fosilní paliva, včetně zemního plynu, ovšem stávající projekty zůstanou nedotčeny. EIB se tím stává první mezinárodní finanční institucí, která podobný krok učinila. Evropský fond pro strategické investice (EFSI) je – slo-vy Evropské komise – „centrálním pilířem“ investičního plánu pro Evropu. Jeho cílem je napomoci překonat nedostatek důvěry, resp. nedostatek investic, způsobený hospodář-skou a investiční krizí, a využít likviditu, kte-rou drží finanční instituce, podniky a jednotliv-ci v době, kdy jsou veřejné zdroje hůře do-stupné. Fond podporuje strategické investice v klíčových oblastech, kterými jsou vedle energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie například infrastruktura, digitální technologie nebo životní prostředí. Fond slouží jako záruka z rozpočtu EU, která EIB poskytuje tzv. „ochranu před první ztrátou“, díky čemuž EIB umožňuje vstupovat do rizi-kovějších projektů, než by mohla financovat za běžných okolností. Při EFSI funguje nezá-vislý investiční výbor, který posuzuje projekty podle velmi přísných kritérií, přičemž si do-předu nestanoví žádné kvóty, ať již pro jed-notlivá odvětví nebo jednotlivé státy. Rozho-dující pro výběr projektů je skutečně jejich charakter a účelnost. Vzhledem k úspěšnosti EFSI rozhodl ještě bývalý předseda Komise Juncker o prodloužení jeho trvání a navýšení původního cílového objemu investic (z 315 miliard eur na 500 miliard).

Jak působí EIB k energetice?

Banka sama zdůrazňuje, že je nezbytné rych-le transformovat energetický sektor směrem k dosažení nulových emisí a minimalizaci vlivu lidských činností na klima. Energetika je klí-čovou politikou Evropské unie a EIB pomáhá podporovat investice nezbytné k této transfor-maci. Banka rovněž připomíná, že na konci minulého roku přijala novou investiční politi-ku, směřující k naplnění těchto cílů. Zapojení EIB do energetického sektoru probíhá podle čtyř základních schémat. Prvním je uvolňová-ní investic do energetické účinnosti, dalším pak dekarbonizace dodávek energie pro-střednictvím zvýšené podpory obnovitelných zdrojů, dále pak podpora inovací a inovativní energetické infrastruktury a čtvrtým modelem je zajištění investic do energetické sítě.

Jak vypadá podpora energetických inves-tic v praxi?

EIB na svých stránkách uvádí, že v minulém roce (2019) její půjčky přispěly k vybudování přibližně 30 400 kilometrů elektrického vede-ní a vygenerování 13 177 MW elektrické energie. Z toho více než 98 % bylo vyprodu-kováno z obnovitelných zdrojů. V letech 2013 – 2018 EIB financovala projekty obnovitel-ných zdrojů energie částkou 28 miliard eur. Dotyčné projekty by měly vytvořit výrobní ka-pacitu 38 000 MW a vyprodukovat čistou energii pro 45 milionů domácností po celém světě. Každý rok pak plyne 2,5 až 5 miliard euro na projekty spojené s energetickou účin-ností (rekordním byl rok 2017 se zmíněnými 5 miliardami). Okolo 4 miliard euro každoroč-ně směřuje na projekty, spojené se sítěmi elektrického vedení po Evropě. EIB také pod-poruje projekty, týkající se všech druhů OZE, přičemž největší důraz klade na příbřežní větrnou energetiku, kde doposud podpořila 38 projektů. Banka zdůrazňuje, že tento sek-tor podporuje od jeho počátků v době, kdy komerční banky považovaly toto odvětví za příliš rizikové. EIB financovala například rané projekty v Dánsku a podporovala rozvoj tohoto sektoru v severozápadní Evropě i do-konce během finanční krize. V souladu s aktuálními trendy EIB rovněž výrazně pod-poruje rozvoj elektromobility, ať již z hlediska vývoje, tak i výstavby potřebné infrastruktury.

Jaké konkrétní projekty EIB v poslední době financovala?

Pro představu, jaké projekty banka podporuje svými půjčkami, můžeme uvést některé pří-klady z poslední doby. Půjčkou ve výši 100 milionů zlotých (23,2 milionů euro) například podpořila projekt na modernizační programy distribuce tepla v polských městech Bydgo-szcz a Lublin. Distributoři tepla peníze využijí na dovybavení stávajícího potrubí a rozvoden a rovněž na připojení dalších domácností ke svojí síti. Smlouva byla podepsána na konci ledna tohoto roku. Ve stejnou dobu došlo k podpisu smlouvy se švédskou společností Wallenstam. EIB jí zapůjčí 2,5 miliardy švéd-ských korun na podporu výstavby udržitelné-ho a dostupného bydlení, klasifikovaného jako budovy s téměř nulovou spotřebou ener-gie, nazvaného Projekt Väven. Vznikne 116 činžovních domů napříč touto severskou ze-mí. Posledním příkladem je půjčka ve výši 27 milionů euro, která doputuje na účet španěl-ské skupiny Arteche, jež je využije na finan-cování své výzkumné a inovační strategie. Ta spočívá v modernizaci její digitální infrastruk-tury a v rozvoji udržitelných elektrických sys-témů, zaměřených na digitalizaci elektrické sítě a integraci energie z OZE do svých sítí.

 

Zdroj: ENERGETIK EU 02/2020