V návaznosti na navýšení emisního cíle EU do roku 2030 na nejméně 55 % oproti roku 1990 předložila Evropská komise v rámci balíčku Fit for 55 legislativní návrh na revizi sytému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Pro sektory, na něž se systém EU ETS vztahuje, Komise navrhuje do roku 2030 snížit emise o 61 % ve srovnání s úrovněmi z roku 2005, přičemž dosavadní cíl byl 43 %.

K dosažení ambicióznějšího emisního cíle v rámci schématu EU ETS Komise navrhuje výraznější roční snížení nových povolenek o 4,2 % (od roku následujícího po vstupu směrnice v platnost). Takto zvýšený lineární redukční faktor (LRF; v současnosti ve výši 2,2 %) kombinuje s jednorázovým snížením emisního stropu o 117 milionů emisních povolenek (tzv. rebasing). Tím hodlá zajistit, že celkové množství povolenek se sníží tak, aby emise z dotčených sektorů poklesly v roce 2030 o 61 % ve srovnání s rokem 2005.

Komise uvádí, že pokud by se nastavená opatření nezměnila, došlo by v roce 2030 ke snížení o 51 %, což je sice více než současný 43% cíl, nicméně stále by to byl nedostatečný příspěvek k celkovému emisnímu cíli ve výši 55 % ve srovnání s rokem 1990.

Veškeré národní příjmy z prodeje emisních povolenek budou muset být nově využity na projekty související s klimatem a energetikou, vč. dekarbonizace v sektoru silniční dopravy a budov. Dosud taková podmínka platila pro polovinu příjmů z dražeb. Nicméně členské státy v průměru vynaložily na klimatickoenergetické účely téměř tři čtvrtiny svých příjmů. Vzhledem k rostoucím cenám uhlíku činily od roku 2018 příjmy z dražeb (na úrovni EU) 14 až 16 miliard eur ročně.

Prostřednictvím schématu EU ETS se podařilo stanovit cenu uhlíku. Ta koncem srpna překročila 60 eur za tunu, přičemž analytici se domnívají, že v roce 2030 se může pohybovat v rozmezí 50 až 85 eur za tunu.

Skupina ČEZ dlouhodobě podporuje systém obchodování s emisními povolenkami jako klíčový dekarbonizační nástroj. Současný návrh na revizi schématu EU ETS přináší řadu úprav, které je možné podpořit. Patří mezi ně navrhovaná úprava LRF, jednorázové snížení emisního stropu (rebasing) či výhradní využití příjmů z prodeje povolenek na klimatickoenergetické účely.

V některých aspektech, zejména u změn ve fungování Modernizačního fondu, je však žádoucí prosadit úpravy návrhu tak, aby bylo možné fond využít pro reálnou transformaci české energetiky, konkrétně v oblasti teplárenství.

Zdroj: www.cez.cz