Dne 13. listopadu, jen pár týdnů před zahájením klimatické konference COP25, zveřejnila Mezinárodní energetická agentura (IEA) World Energy Outlook 2019. Každoročně publikovaný energetický výhled analyzuje na základě jednotlivých scénářů dopady politických a investičních rozhodnutí na budoucnost energetických systémů a klima.

V rámci Pařížské dohody se vlády zavázaly do roku 2020 oznámit nebo aktualizovat své národní příspěvky pro snižování emisí skleníkových plynů (NDC). Dosud předložené závazky však ve svém souhrnu nejsou dostačující pro splnění společného cíle omezit globální oteplování a udržet nárůst globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 2°C.

Zpráva IEA upozorňuje na řadu hlubokých disparit v současném světě. Mimo jiné zmiňuje propastný rozdíl mezi zjištěními ohledně probíhajících změn klimatu, které dlouhodobě prezentuje vědecká komunita, a aktuální potřebou rychlého snížení emisí skleníkových plynů na jedné straně a skutečností, že emise související s výrobou energie dosáhly v roce 2018 dalšího historického maxima. Autoři zprávy zdůrazňují, že více než kdy jindy leží odpovědnost v oblasti změn klimatu a dekarbonizace na vládách a jejich politických rozhodnutích.

Jednotlivé scénáře analyzují dopady různých energetických politik a investičních možností. Scénář aktuálně prováděných politik poukazuje na skutečnost, že pokud by nedošlo k jejich změně, stoupala by globální poptávka po energii do roku 2040 o 1,3 % ročně, což by mělo za následek jak nárůst emisí skleníkových plynů, tak zvýšené nároky na energetickou bezpečnost.

Scénář deklarovaných politik zahrnuje politické záměry a cíle, ke kterým se již jednotlivé vlády zavázaly. Pokud se současné plány naplní, bude globální poptávka po energii do roku 2040 stoupat o 1 % ročně, přičemž nízkouhlíkové zdroje budou pokrývat více jak polovinu tohoto nárůstu a zemní plyn, včetně zkapalněného plynu (LNG) další třetinu. Přestože země s aspirací emisí čisté nuly budou procházet významnou transformací, nevyrovná tato dynamika čistých technologií v energetice dopady expandující světové ekonomiky a rostoucí populace. I když dojde ke zpomalení nárůstu emisí, společné cíle v oblasti udržitelnosti naplněny nebudou.

Scénář udržitelného vývoje představuje cestu vývoje v energetice, která je v souladu s cíli Pařížské dohody a splňuje požadavky na bezpečný přístup k energii a čisté ovzduší. Požadované snížení emisí je podmíněno nárůstem investic do obnovitelných zdrojů energie (mezi roky 2019 až 2050 zhruba na dvojnásobek dnešní úrovně) a dostatečnými investicemi na rozvodné sítě a skladování elektřiny.
Výkonný ředitel IEA Fatih Birol v souvislosti se zveřejněním zprávy konstatoval, že „trhy samy problém nevyřeší,“ a pokud vlády nepřijmou zásadní opatření, nepodaří se cíl na snížení emisí dosáhnout. Jako příklad neuspokojivé situace uvedl, že podíl fosilních paliv na globální výrobě elektřiny je 63 %, stejně jako před 20 lety.

Zdroj: Bulletin Energetika > EU