Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala v říjnu svůj každoroční Světový energetický výhled (World Energy Outlook). Letos je výrazně ovlivněn globální pandemií nového koronaviru. Stručné představení tohoto vlajkového produktu IEA je námětem dnešního článku.

Jak vidí IEA celkově nejbližší budoucnost energetiky ve světle pandemie?

Již ze základních údajů obsažených v dokumentu je zřejmé, jak silný má pandemie dopad i na oblast energetiky. V nedávné historii žádný jev nebo událost neměly tak obrovský vliv a ten bude patrný ještě po řadu let. Podle aktualizovaných výpočtů dojde v tomto roce k poklesu světové poptávky po energii ve srovnání s rokem 2019 ve výši plných 5 %. Zároveň očekává IEA snížení objemu emisí CO2 spojených s energetikou až o 7 % (resp. o 2,4 gigatun)  svět se tak dostane na úroveň, na níž byl v době před deseti lety. Investice do energetiky prognózuje agentura dokonce až o 18 % nižší. Spotřeba ropy by pak měla klesnout o 8 % a uhlí o 7 %. Naopak obnovitelné zdroje energie (OZE) budou zasaženy méně, dokonce se počítá s mírným nárůstem produkce (0,9 %).

S jakými scénáři vývoje studie IEA pracuje?

Agentura uvádí několik základních scénářů vývoje světové pandemie a k nim modeluje své vlastní výhledy. První z nich, tzv. Stated Policy Scenario (STEPS), počítá s převzetím kontroly nad pandemií již v příštím roce, návratem HDP na předkrizovou úroveň ve stejný rok a celosvětové poptávky po energiích v roce 2023. OZE budou v tomto zotavení hrát jednoznačný prim, a to zejména energie solární. Naopak uhlí již svojí pozici zpět nezíská. Do roku 2040 by podle STEPS klesl jeho podíl v rámci světové poptávky po energii poprvé v moderní historii pod 20 %. Druhý scénář – Delayed Recovery Scenario (DRS)  počítá se zpožděním boje s pandemií (a s tím spojenými dopady na ekonomiku a společnost) a návratem světového HDP do předkrizových hodnot až kolem roku 2023. V tom případě se vrátí hodnoty poptávky po energii až v roce 2025. Takový scénář by například dopadl na spotřebu ropy. Oba scénáře navíc počítají s mnohem pomalejším návratem emisí škodlivých látek, než se stalo po globální finanční krizi v letech 2008 až 2009. Autoři výhledu ovšem zdůrazňují, že tento trend není způsoben žádnými strukturálními změnami, ale pouze redukcí ekonomické aktivity. Se strukturálními změnami pak počítá Scénář udržitelného rozvoje (Sustainable Development Scenario – SDC), který by se uplatnil při masivních investicí do nových, efektivnějších a čistších zdrojů energie. V tomto scénáři se do roku 2030 počítá s poklesem emisí CO2 o 10 Gt oproti scénáři STEPS a rok 2019 by se tím stal momentem, kdy emise v globálním měřítku kulminovaly. Poprvé v historii navíc dokument obsahuje detailně rozebraný plán na nulové emise v roce 2050. Tohoto ambiciózního cíle by bylo možné dosáhnout mixem opatření, směřujících k čistým zdrojům energie a současně trvajících změn lidského chování v následujících deseti letech.

Jak se bude vyvíjet poptávka po jednotlivých druzích surovin, jak emise CO2 a jak energetická účinnost?

Celosvětově by se podle STEPS objem poptávky po energiích vrátil k úrovni roku 2019 v roce 2023, ale to neplatí pro všechny regiony světa stejně. Rychleji by se měly k „normálním“ hodnotám přiblížit rozvinuté státy, které by navíc zvládli lépe i důsledky pandemie obecně. Globální emise CO2 zřejmě do roku 2027 nepřekonají hodnoty z loňského roku, a to ani v případě návratu výkonu energetiky do předkrizových čísel. Svůj podíl na tom má rozvoj OZE na úkor uhlí. V rámci scénáře STEPS by vzrostly emise CO2 na 36 Gt v roce 2030, což je méně, než bylo předpovězeno v loňském výhledu IEA. Podle scénáře DRS by naopak emise v roce 2030 klesly až na hodnotu 27 Gt. Počítá se i zde s růstem zejména solární a větrné energetiky. Uhlí naopak do roku 2030 poklesne v průměru o 8 %, v pokročilých ekonomikách dokonce o 45 %. Poptávka po uhlí stoupne pouze v Indii, Indonésii a zemích jihovýchodní Asie, ovšem méně než se předpokládalo v loňském roce. I v Číně, která je zdaleka největším spotřebitelem této suroviny, dojde od roku 2025 k trvalému poklesu její spotřeby. Tvůrci dokumentu rovněž předpovídají pomalé zotavování poptávky po ropě a naopak rychlejší návrat zemního plynu. Varovný prst vztyčuje IEA ohledně energetické účinnosti – její zvyšování bude podle agentury zasaženo ekonomickou nejistotou a nechutí firem a domácností investovat do nových modernějších zařízení. To se projeví zhruba 10% poklesem účinnosti oproti předchozím předpovědím.

A jak současná situace ovlivní poptávku po elektrické energii?

Autoři výhledu poukazují na to, že současná situace znovu zdůraznila potřebu stabilních a bezpečných dodávek elektřiny, které dokážou reagovat na případné krizové stavy, nejen tohoto typu. Elektroenergetika bude hrát velmi významnou roli v budoucím zotavení globální ekonomiky. Ve vyspělých ekonomikách by se mohla poptávka po elektrické energii zotavit v roce 2023 a poté se očekává roční růst o hodnotě 0,8 %, přičemž tahounem by měla být elektromobilita a vytápění pomocí elektřiny. Růst bude i poptávka v rozvojových zemích, ovšem s dovětkem, že 660 milionů lidí stále nebude mít stabilní přístup k elektřině (včetně 33 % všech obyvatel Afriky). Do roku 2030 se očekává, že OZE budou tvořit až 40 % veškerých dodávek elektřiny. Například Čína by do roku 2030 měla zvýšit podíl elektřiny z OZE o 1 500 TWh. Pro představu se jedná o součet veškeré vyrobené elektřiny v Itálii, Francii a Německu v roce 2019. Podíl solární energie by měl do roku 2030 růst každoročně o 13 %  IEA označuje fotovoltaiku za „vítěze“ současné situace. Naopak výroba elektřiny z uhlí bude nadále klesat, a to zejména v USA a v zemích Evropské unie. Vzhledem k nárůstu OZE ovšem agentura důrazně upozorňuje na slabiny z hlediska stability a kapacit přenosových sítí, které bude nutno trendu nárůstu OZE rychleji přizpůsobit.

 

Zdroj: www.cez.cz