E vropský statistický úřad Eurostat publikoval v srpnu tohoto roku soubor statistik věnovaných těžbě a spotřebě uhlí v Evropské unii. Jak se liší trendy v těžbě a spotřebě hnědého a černého uhlí, jakým vývojem tyto suroviny v rámci EU prošly a jak se na těchto číslech podílí energetický sektor, to vše je námětem tohoto vydání bulletinu.

Jaké jsou hlavní závěry ze zveřejněných statistik, pokud jde o černé uhlí?

V Evropě nadále klesá spotřeba černého uhlí (pozn.: do této kategorie statistici řadí antracit, koksovatelné uhlí a další živičné uhlí). Loni spotřeba klesla oproti předcházejícímu roku o 4 %, v objemovém vyjádření činila spotřeba v roce 2018 celkem 226 milionů tun. Hrubá domácí spotřeba těchto druhů uhlí setrvale klesá již od 90.tých let minulého století, a to s jedinou výjimkou, kterou byl mírný nárůst po propadu v krizových letech 2008 až 2012. V roce 2018 byla spotřeba černého uhlí o 54 % nižší než v roce 1990, kdy se v rámci Unie spotřebovalo téměř půl miliardy (497 milionů) tun této suroviny. Podobným tempem klesá i vlastní těžba černého uhlí. V roce 2018 bylo vytěženo 74 milionů tun černého uhlí, což je o 6 % méně než v roce 2017. Oproti roku 1990 se těžba snížila o plných 80 % tj. na cca 1/5 tehdejšího objemu. Pokud jde o geografické rozložení těžby, v roce 1990 těžilo černé uhlí 14 členských států (myšleno včetně zemí, které do EU vstoupily až při pozdějším rozšiřování), v současnosti je v této oblasti aktivních pouze pět zemí. Suverénem je sousední Polsko, kde se v roce 2018 vytěžilo přes 63 milionů tun, což je 86 % veškeré těžby v rámci Unie. Druhé místo připadlo na Českou republiku, kde se vytěžilo 4,5 milionu tun a Německo (2,8 milionů). Pro úplnost dodejme, že zbylými zeměmi, které stále černé uhlí těží, jsou Velká Británie a Španělsko. Bez zajímavosti není ani fakt, že těžba v Polsku klesla o 20 % oproti roku 2012, zatímco v naší republice ve stejném období poklesla o 39 %. Ještě mnohem markantnější rozdíl v těžbě vykázalo Německo (pokles o 76 %), Velká Británie (84 %) a Španělsko (86 %). Nejvíce černého uhlí se spotřebuje v Polsku (32 %) a Německu (20 %). S odstupem následuje Španělsko, Itálie, Francie a Nizozemsko.

Jak se vyvíjí spotřeba a těžba hnědého uhlí?

Stejně jako v případě černého uhlí klesá rovněž spotřeba uhlí hnědého. Toho se v rámci Evropské unie spotřebovalo v roce 2018 necelých 370 milionů tun oproti 385 milionům tun v roce 2017. Rovněž tato hodnota až na malé meziroční výkyvy setrvale klesá, když ve zmiňovaném roce 1990 členské státy spotřebovaly okolo 700 milionů tun hnědého uhlí. Téměř polovinu spotřeby obstarává Německo (44 %) následované s velkým odstupem Polskem (16 %). Na dalších pozicích se umístila Česká republika spolu s Řeckem (oba 10 %), dále Bulharsko (9 %) a Rumunsko (7 %). Vývoj těžby hnědého uhlí je velmi podobný trendům v jeho spotřebě, protože pro hnědé uhlí platí, že jeho vývoz a dovoz v rámci Evropské unie je zanedbatelný. Většina hnědého uhlí je tedy vytěžena v zemích s jeho největší spotřebou. Do statistik v brzké době zasáhne vývoj v Německu. Jak plyne z lednového rozhodnutí tamní tzv. uhelné komise, Německo sice skončí s využíváním hnědého uhlí pro výrobu energie nejpozději v roce 2038, ale již od roku 2022 by měla spotřeba výrazně klesnout.

Jak bylo uhlí využíváno v energetickém a ocelářském průmyslu?

V Evropě Většina černého uhlí (celkem 61 %) byla v roce 2017, který je posledním sledovaným rokem v rámci této sekce, využita v energetickém sektoru na výrobu elektřiny a tepla. V rámci hnědého uhlí energetické využití zcela dominuje (93 %). Celkem tedy bylo v energetice spotřebováno okolo 509 milionů tun černého a hnědého uhlí. Tak jako v předcházejících statistikách tato hodnota od devadesátých let setrvale klesá. Eurostat v doprovodném textu dává tento pokles do souvislosti s větším využíváním zemního plynu a obnovitelných zdrojů energie. Poslední kategorií, kterou statistiky sledovaly, bylo využití koksu napříč Evropskou unií. V roce 2017 bylo v koksovnách spotřebováno 51 milionů tun této suroviny, vznikající při pyrolýze černého uhlí, přičemž z tohoto objemu vzniklo 39 milionů tun černouhelného metalurgického koksu, což jsou přibližně stejné hodnoty jako v roce předcházejícím, tedy 2016. Tato surovina je klíčová pro železárenský a ocelářský průmysl.

Zdroj: Bulletin Energetika > EU