Od loňského roku má Ostrava jako první město v Česku veřejnou vodíkovou plnicí stanici. Do provozu ji v Dolních Vítkovicích hned vedle Velkého světa techniky uvedla akciová společnost Vítkovice. Stojí u vjezdu do výrobního areálu Cylinders Holding. Pojmenována byla H2 Eva, tedy jako první žena podle křesťanské mytologie. Plnička je určena pro osobní vozidla a zatím slouží spíš jako ukázka směru, kterým se moravskoslezská metropole vydává.

Už příští rok by ale v jihozápadní části Ostravy mohl začít vyrůstat projekt Hydrogen Ostrava –velká fotovoltaická elektrárna s výkonem 30 megawattů (MW), která by měla být doplněna o elektrolyzér pro výrobu vodíku. Ten by mohl pohánět desítky krajských autobusů a několik vlaků.

Výstavba fotovoltaické elektrárny s baterií a elektrolyzérem na výrobu vodíku by vyšla zhruba na dvě miliardy korun. Zhruba 30 až 70 procent z toho by mohly pokrýt evropské dotace. „Zatím je to ale jen velmi hrubý odhad nákladů. Ceny technologií se v čase hodně mění,“ vysvětluje Josef Lištiak, obchodní ředitel společnosti Green Power Investment s.r.o., která bude dodavatelem a spoluinvestorem projektu postaveného na metodě EPC (Energy Performance Contracting), kdy zákazník splácí projekt až z vytvořených úspor. Zákazníky by mohly být Moravskoslezský kraj, město Ostrava a jeho dopravní podnik, provozovatelé vlaků nebo meziměstské dopravy a možná i průmyslové podniky.

Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (dříve ANO) přikládá elektromobilitě a vodíkové mobilitě zásadní význam do budoucna. „Elektřinu a vodík si umíme vyrobit sami, což nám dává jistou svobodu a nezávislost na ruském plynu a ropě,“ uvedl Vondrák začátkem dubna při podpisu vodíkového memoranda s dalšími dvěma uhelnými regiony – Ústeckým a Karlovarským. Všechny tři kraje chtějí vodíkový průmysl rozvíjet.

Podle Vondráka by v Moravskoslezském kraji mělo vzniknout takzvané Hydrogen Valley (česky vodíkové údolí), kde nebudou energetiku a dopravu pohánět dominantně fosilní zdroje, ale právě vodíkové technologie.

„Zaměřili jsme se i na pilotní provoz regionálních autobusů na vodík. Ve fázi hodnocení je první výběrové řízení na poskytovatele regionální dopravy s cílem zajistit až deset vodíkových autobusů pro Karvinsko na lince Havířov–Ostrava. Postupně s možnostmi zajištění plnění vodíkem budou přibývat další autobusy na vodíkový pohon pro celý kraj, také automobily pro úřady a příspěvkové organizace kraje, chystá se i výběrové řízení na vodíkové vlaky na trasách Krnov–Olomouc,“ dodal Vondrák.

V Moravskoslezském kraji i kvůli tomu vznikl vodíkový klastr, mezi jehož 24 zakládajícími členy jsou kromě kraje, Ostravy a dopravního podniku také vysoké školy a soukromé firmy, například zmíněná Green Power Investment.

„Cílem klastru je zajistit, aby celý vodíkový řetězec fungoval. Nemělo by smysl vyrábět vodík, když bychom ho neměli kde využít, a stejně tak by nedávalo smysl pořizovat například autobusy na vodík, když bychom pro ně neměli vodík,“ popsal Jakub Unucka, první náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje.

Fotovoltaická elektrárna s výrobou vodíku by měla stát v ostravské části Svinov, pár set metrů od třebovické uhelné elektrárny, která městu dodává i teplo. Aby mohla vzniknout, bude potřebovat ještě změnu územního plánu, protože volné plochy v katastru města nemají povolení pro výstavbu fotovoltaických elektráren ani produkci zeleného vodíku.

Podle Unucky je ale právě tady pro solární elektrárnu ideální strategické umístění. Je to totiž blízko železnice, centrálního autobusového stanoviště, tramvajové trati i distribuční elektrické sítě.

„Kraj nyní pořizuje elektrické bateriové vlaky, celkem devatenáct, pokud bychom je napájeli zelenou elektřinou ze solárů, tak by to bylo ideální. Zároveň tam mají konečnou desítky krajských autobusů, které bychom od poloviny roku 2028 chtěli převést na vodíkový pohon. A když tam budeme mít výrobu zeleného vodíku, tak můžeme na koleje pustit i vodíkové vlaky, které budou jezdit mezi Ostravou, Krnovem a Olomoucí, a to už od začátku roku 2028,“ uvedl Unucka.

Město Ostrava by podle Unucky mohlo elektřinou z fotovoltaiky pohánět i své tramvaje, které ve Svinově mají napájení trati, a stejně tak i své parciální autobusy na baterie. Zatím ale není jisté, zda a nakolik se Dopravní podnik Ostrava do projektu zapojí.

„O tom projektu jsem se dozvěděl teprve minulý týden a mám k němu jen kusé informace. Obecně mi přijde zajímavý, ale máme k němu spoustu technických otázek, které bude potřeba zodpovědět,“ sdělil Daniel Morys, ředitel Dopravního podniku Ostrava.

Možnost napojení fotovoltaiky na tramvajovou trať vnímá jako nereálnou, pokud jde ale o výrobu vodíku, tak to je podle něj oblast, o kterou se dopravní podnik zajímá. I on už má projekt na výstavbu plnicí stanice a provoz vodíkových autobusů. Aktuálně na něj probíhá tendr.

Unucka je přesvědčený, že solární elektrárna s výkonem 30 MW by pokryla celou spotřebu městské dopravy a k tomu by zvládla i krajské autobusy. Podle něj by nemusela jít elektřina ani přes distribuční síť, protože jsou ve Svinově všechny zmíněné druhy dopravy blízko u sebe a Ostrava má všude dostatek kabelových žlabů, do nichž si může natáhnout vlastní kabely. „Jen na poplatcích za distribuci bychom tak každý rok ušetřili kolem 70 milionů korun,“ odhadl Unucka. Morys má ale naopak za to, že distributora, kterým je v Moravskoslezském kraji společnost ČEZ, není možné obejít.

Podle Unucky bude mít projekt fotovoltaické elektrárny a výroby zeleného vodíku ve Svinově své ekologické i ekonomické přínosy. Bude se jednat o bezemisní výrobu elektřiny i dopravu. „Ekonomické výhody to bude mít také. Koupit dnes dieselový autobus je v podstatě ekonomická sebevražda. Stejné je to i s jinými fosilními palivy. I na ně se budou vztahovat emisní povolenky a jejich cena podle mě v budoucnu výrazně poroste,“ uvedl Unucka.