Ministři pro evropské záležitosti Francie, Německa a Polska (uskupení známé jako Výmarský trojúhelník) vydali dne 21. ledna společné prohlášení, ve kterém specifikovali oblasti užší spolupráce. Zaměřili se především na zajištění udržitelného a sociálně spravedlivého rozvoje EU. Společné prohlášení signalizuje posun v polské pozici.

Francie, Německo a Polsko potvrdily společný zájem na ambiciózním provádění strategické agendy EU na období 2019 až 2024, kterou prezidenti a premiéři členských států EU přijali v červnu 2019. (Více viz letní bulletin Energetika v EU z loňského roku.)

V první řadě věnuje uskupení Výmarského trojúhelníku pozornost oblasti klimatických změn. V této souvislosti uskupení potvrdilo specifickou roli Evropské unie a připomnělo její závazek předložit na začátku roku 2020, a to v dostatečném předstihu před COP26, dlouhodobou strategii s cílem aktualizovat národní příspěvek pro snižování emisí skleníkových plynů (NDC). Současný závazek EU v rámci Pařížské dohody je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % ve srovnání s rokem 1990, přičemž Evropská komise a některé členské země EU mají ambici navýšit cíl na 50 % až 55 %.

Zároveň Francie, Německo a Polsko vyslovily přesvědčení, že přechod ke klimatické neutralitě musí být s ohledem na rozdílné národní podmínky spravedlivý a inkluzivní. Významnou podporu by členským státům měl poskytnout víceletý finanční rámec EU na období 2021 až 2027, který je v současné době projednáván, a to včetně dodatečných fondů na podporu spravedlivé transformace.

Společné prohlášení signalizuje aktuální posun jak v polské, tak i německé pozici. Ještě v prosinci během zasedání Evropské rady Polsko odmítalo podpořit ambici EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 s tím, že na dosažení tohoto cíle potřebuje více času a ekonomickou podporu. (Více viz prosincový bulletin Energetika v EU.) Podle dohody zveřejnila dne 14. ledna Evropská komise návrh na vytvoření Fondu pro spravedlivou transformaci. Ten by měl nad rámec původního návrhu rozpočtu EU disponovat částkou 7,5 miliardy eur. S navyšováním rozpočtu však dosud nesouhlasili čistí plátci, mezi které Německo patří. Aktuální návrh na vytvoření fondu počítá (v návaznosti na splnění kritérií) s vytvořením tzv. národních obálek. Největším příjemcem finančních prostředků by mělo být Polsko s alokovanou částkou 2 miliardy eur, následované Německem s 877 miliony eur.

Společné prohlášení označuje další priority, mj. dokončení rámce na podporu udržitelných investic, řešení úniku uhlíku způsobem kompatibilním s pravidly WTO a zdůrazňuje společný závazek posilovat dodržování právního státu. V této souvislosti Francie, Německo a Polsko podporují diskusi o mechanismu pravidelného vzájemného hodnocení právního státu.

Všechny tři členské země EU jsou připraveny dále úzce spolupracovat ve formátu Výmarského trojúhelníku a aktivně přispět k úspěšné realizaci Konference o budoucnosti Evropy.

Zdroj: Bulletin Energetika > EU