Evropská komise vydala v polovině března tohoto roku stručný přehled vývoje využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) na území Evropské unie. Tyto zdroje z pionýrských začátků a dětských let vyrostly v jeden z klíčových zdrojů energií a zaujaly přední místo i na politické mapě unie.

Jak využívání OZE v Evropě začínalo a kam dospělo?

Historie OZE je (v nejrůznější podobě) stará jako lidstvo samo. Jak Komise připomíná, existují ovšem některé milníky v moderní době, které by neměly být zapomenuty. V roce 1991 instalovalo Dánsko první příbřežní větrnou farmu na světě u města Vindeby. Byla osazena jedenácti větrnými turbínami (svoji činnost mimochodem ukončila až v roce 2017). Ve stejném roce Německo, jako první v Evropě, zavedlo feedintariff (FIT) pro energii z obnovitelných zdrojů. K roku 2000 již Evropa reprezentovala více než 70 % světové produkce větrné energie a 20 % energie solární. V témže roce rovněž vznikla první světová velkokapacitní větrná off shore farma Horns Rev. Zařízení, používající řadu technologií, které se později staly průmyslovými standardy v globálním měřítku, se nachází rovněž u pobřeží Dánska v Severním moři a je stále v provozu. Mezitím se Evropa stala největším trhem s fotovoltaikou, když v roce 2008 dosáhla stejného celosvětového podílu jako v případě energie větrné, tedy 70 %. V roce 2008 rovněž vznikla největší světová instalace fotovoltaických panelů ve španělské Olmedille. Instalovaná kapacita tohoto zařízení činí 60 MW elektrické energie. Později ve světě vznikla řada zařízení, která tento rekord překonala (aktuálním lídrem je indický solární park Bhadla, s instalovanou kapacitou 2245 MW), Evropa se ovšem snaží udržovat svůj post globálního lídra v oblasti OZE i nadále. Podíl OZE na hrubé konečné spotřebě elektrické energie vzrostl z 9,6 % v roce 2004 na 18,9 % v roce 2018. Evropskými premianty jsou v tomto ohledu především severské státy Švédsko, Finsko, Lotyšsko, Dánsko, a díky využití potenciálu vody pro výrobu elektřiny také Rakousko.

Jak Evropská unie legislativně podporuje OZE? Co v této oblasti chystá?

V posledních letech Evropská unie přijala celou řadu politických cílů, které se promítly do směrnic zacílených na podporu rozvoje OZE. Mnoho z nich se dočkalo následování ve světovém měřítku a Unie tak opět platí za světového průkopníka. Za příklad může sloužit Směrnice č. 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, která stanovovala členským státům národní cíle a byla, nejen z tohoto pohledu, vnímána jako novátorská. Nyní má podobné cíle legislativně stanoveno celkem 173 zemí po celém světě. Směrnice prošla revizí v roce 2018, byla vydána nová směrnice stala součástí balíčku Čistá energie pro všechny Evropany. Balíček vyžaduje do roku 2030 využívat OZE v minimálním podílu 32 %, přičemž je ve zrevidované směrnici doložka, hovořící o možné revizi tohoto cíle v roce 2023, která by povinný podíl OZE mohla dále zvedat. Politicky nejambicióznější je Evropská zelená dohoda, v níž hrají OZE spolu se zvyšováním energetické účinnosti klíčovou roli. Evropská komise se zavázala představit nová opatření zaměřená na technický pokrok ve všech sektorech energetického systému. Inteligentní integrace odvětví by podle přání Komise měla pomoci budovat evropský energetický systém budoucnosti. Ještě v letošním roce Komise plánuje představit novou strategii pro další posílení rozvoje příbřežních větrných elektráren. V červnu příštího roku by mělo dojít k posouzení a případné revizi evropské legislativy vztahující se k OZE jako celku.

Jak se vyvíjí využívání OZE v souvislosti s trhem?

Pro životaschopnost technologií a OZE je dlouhodobě nezbytné, aby nebyly jen uměle podporovány z veřejných rozpočtů a staly se přirozenou a konkurenceschopnou součástí evropského trhu. Evropská unie tedy ruku v ruce s podporou OZE usiluje o jejich integraci do tržního prostředí. Snaží se podporovat výzkum a inovace v této oblasti tak, aby se OZE staly snáze přístupné a cenově dostupnější všem obyvatelům Unie. Zvýšená tržní aktivita se stala jedním z faktorů, který přispěl k tomu, že solární panely a větrné turbíny se staly běžnou součástí našeho života. Náklady na výrobu solární energie například mezi roky 2009 a 2018 klesly o 75 %. Za historický zlom lze pokládat rok 2014, kdy se pobřežní větrná energie stala levnější než energie z uhlí, plynu nebo jaderných elektráren. V loňském roce pak bylo poprvé v historii vyrobeno více energie z větru a slunečního záření než z uhlí, což podle názoru EU dokazuje, že OZE mohou v budoucnu otevřeně soutěžit s fosilními zdroji energie. Evropská unie předpovídá v následující dekádě další růst využívání OZE. V případě solární ener-gie je poháněn zejména narůstajícím množstvím vlastních solárních panelů na střechách. Podle další prognózy by fotovoltaický průmysl měl v roce 2021 poskytnout práci pro 175 000 lidí, přičemž v roce 2030 by toto číslo mělo vzrůst na 200 000 až 300 000.

 

Zdroj: Bulletin Energetika v EU 04_2020