Evropská komise

• Evropská komise dne 24. 1. 2019 postoupila Soudnímu dvoru věc České republiky a Slovinska, z důvodu nedodržení směrnice o energetické náročnosti budov (směrnice 2010/31/EU). Podle této směrnice musí členské státy zavést a uplatňovat minimální požadavky na energetickou náročnost všech budov, zajistit certifikaci energetické náročnosti budov a zavést povinné pravidelné inspekce topných a klimatizačních systémů. Kromě toho musí členské státy zajistit, aby od roku 2021 měly všechny nové budovy „téměř nulovou spotřebu energie“.
• Evropská komise dne 24. 1. 2019 rozhodla zaslat odůvodněná stanoviska Lotyšsku a Německu a výzvy České republice, Finsku, Francii a Irsku, neboť plně neprovedly pravidla EU týkající se jakosti benzinu a motorové nafty a podpory využívání energie z obnovitelných zdrojů (směrnice (EU) 2015/1513). Cílem této směrnice je snížit riziko nepřímé změny ve využívání půdy spojené s výrobou biopaliv. Tuto směrnici měly členské státy ve svém právu provést a příslušná vnitrostátní opatření Komisi oznámit do 10. prosince 2017. Uvedené členské státy mají nyní dva měsíce na to, aby na výhrady Komise reagovaly.
•  Evropská komise dne 24. 1. 2019 rozhodla zaslat výzvu Belgii, Bulharsku, České republice, Dánsku, Estonsku, Francii, Chorvatsku, Itálii, Kypru, Litvě, Lotyšsku, Lucembursku, Polsku, Portugalsku a Řecku, v níž je formálně žádá o správné provedení směrnice o energetické účinnosti (směrnice 2012/27/EU) ve vnitrostátním právu. Tato směrnice z roku 2012 zavádí společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti v EU s cílem zajistit do roku 2020 splnění 20% cíle EU pro energetickou účinnost a vytvořit podmínky pro další zvyšování energetické účinnosti i po tomto datu. Uvedené členské státy mají nyní dva měsíce na to, aby reagovaly na argumenty předložené Komisí. Pokud tak neučiní, může Komise v této záležitosti zaslat jejich orgánům odůvodněné stanovisko.
• Evropská komise dne 24. 1. 2019 rozhodla zaslat výzvy patnácti členským státům (Bulharsku, České republice, Dánsku, Finsku, Chorvatsku, Itálii, Kypru, Maďarsku, Maltě, Německu, Nizozemsku, Polsku, Rumunsku, Spojenému království aŠvédsku) ohledně souladu jejich vnitrostátních předpisů s pravidly EU pro zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí. Nová pravidla (směrnice 2014/24/EU, směrnice 2014/25/EU a směrnice 2014/23/EU) měly členské státy provést ve vnitrostátním právu do 18. dubna 2016. Členské státy mají nyní dva měsíce na to, aby se k argumentům předloženým Komisí vyjádřily. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že zašle odůvodněné stanovisko. U členských států, které směrnice provedly s významným zpožděním, se obdobné posouzení nyní realizuje.

Evropský parlament

• Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) schválil dne 22. 1. 2019 návrh nařízení, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily a pro lehká užitková vozidla. Výbor zprávu přijalpoměrem hlasů 41 pro, 2 proti, přičemž 1 europoslanec se hlasování zdržel. Předběžná politická dohoda v rámci trialogu byla uzavřena v prosinci 2018. Výsledné znění textu nyní ještě musí projít hlasováním v rámci plenárního zasedání EP, které se předpokládá v březnu 2019. Nové standardy stanoví do roku 2030 pro osobní automobily 37,5% snížení emisí CO₂ a pro lehká užitková vozidla 31% snížení emisí CO₂ (ve srovnání s úrovní v roce 2021). Střednědobý cíl do roku 2025 požaduje 15% snížení emisí.
• Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) dne 23. 1. 2019 schválil předběžnou dohodu ohledně zbývajících legislativních návrhů z balíčku Čistá energie pro všechny Evropany, které dne 19. 12. 2018  dosáhli zástupci evropských institucí. Europoslanci schválili nová pravidla pro fungování vnitřního trhu s elektřinou. Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou přináší výrazné změny ve fungování velkoobchodních trhů, které mají mj. za cíl umožnit větší podíl energie z obnovitelných zdrojů a postupně omezit subvence do uhelných zdrojů. Nově jsou stanoveny podmínky, za kterých mohou členské státy zavádět finanční podporu výrobním zdrojům prostřednictvím kapacitních mechanismů. Základní podmínkou je existence nedostatku kapacity zjištěného v hodnocení přiměřenosti provedeného na úrovni EU, nebo řádně odůvodněné národní hodnocení za využití spolehlivostních standardů. Nařízení také stanoví emisní limity pro nové a pro stávající elektrárny, které mají v úmyslu účastnit se kapacitních mechanismů. Směrnice o vnitřním trhu s elektřinou především definuje role a zodpovědnost účastníků trhu. Přináší definice pro nové subjekty na trhu, zavádí rámec pro fungování energetických společenství, či pro aktivního zákazníka. Upravuje také roli DSO a TSO v souvislosti s využíváním flexibility a stanoví pravidla pro vlastnění infrastruktury pro elektromobilitu. Oba legislativní dokumenty ještě musí projít formálním schvalovacím procesem v Radě a na plénu Evropského parlamentu. Předpokládá se, že hlasování v plénu proběhne na březnovém zasedání v týdnu od 25. 3. 2019. Nařízení pak vstoupí v platnost dne 1. 1. 2020 a směrnice by měla být do národního práva implementovaná do konce roku 2020.
• Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) dne 23. 1. 2019 také schválil předběžnou dohodu z trialogu ohledně nařízení, kterým se zřizuje Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a nařízení o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny. Oba legislativní dokumenty ještě musí projít formálním schvalovacím procesem v Radě a na plénu Evropského parlamentu. Předpokládá se, že hlasování v plénu proběhne na březnovém zasedání v týdnu od 25. 3. 2019.

Ostatní

• Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron dne 22. 1. 2019 podepsali německo-francouzskou smlouvu o spolupráci a integraci. Cílem tzv. Cášské smlouvy je další sbližování politik obou států. Smlouva má celkem 28 článků a zahrnuje mj. i oblast udržitelného rozvoje, energetiky, klimatu, životního prostředí a hospodářské spolupráce. Důraz klade na regionální spolupráci a s cílem překonat překážky v přeshraniční spolupráci zavádí možnost revize zákonů, předpisů a výjimek. Oba státy budou tažnou silou transformace energetiky a posílí spolupráci a institucionální rámec pro financování, přípravu a realizaci společných opatření, především v oblasti infrastruktury, obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti. Užší spolupráci smlouva deklaruje i v oblasti hospodářství a počítá se zřízením Rady ekonomických expertů, kteří budou vládám svých států poskytovat doporučení.