Evropský parlament

• Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) hlasoval dne 20. 2. 2019 o nezávazné rezoluci k dlouhodobé evropské strategii pro snižování emisí skleníkových plynů. Obdobnou rezoluci přijal dne 19. 2. 2019 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Členové obou výborů Evropského parlamentu podpořili cíl dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí skleníkových plynů, jak navrhuje Komise ve sdělení Čistá planeta pro všechny. Zároveň vyzvali členské země, aby přijaly příslušné závazky k dosažení tohoto cíle. Evropský parlament bude o své pozici v rámci pléna hlasovat na prvním březnovém zasedání ve Štrasburku.

Rada, členské země, trialog

• Velvyslanci členských zemí dne 20. 2. 2019 formálně schválili předběžnou dohodu evropských institucí ohledně směrnice o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidlech z 11. 2. 2019. Revidovaná směrnice stanoví minimální cíle při zadávání veřejných zakázek pro čistá lehká vozidla, nákladní vozidla a autobusy. Pro Českou republiku byl podíl vozidel s nulovými emisemi na celkovém objemu veřejných zakázek stanoven na 27 %. Revidovaná směrnice obsahuje novou definici čistého vozidla, která vychází z emisních norem CO2. Pro osobní automobily a lehká užitková vozidla zástupci evropských institucí dohodli limit 50g CO2/km. Definice čistého těžkého vozidla je založena na používání alternativních paliv.
• Francie a Německo dne 19. 2. 2019 představily Manifest pro evropskou průmyslovou politiku vhodnou pro 21. století. Zahájily tak úsilí o revizi pravidel EU pro hospodářskou soutěž, a to s cílem čelit rostoucí asijské a americké konkurenci, především v oblasti umělé inteligence a elektromobility. V této souvislosti německá vláda hodlá investovat 1 miliardu eur formou veřejné podpory do výroby automobilových baterií.

Evropský parlament

• Evropský parlament dne 13. 2. 2019 na plenárním zasedání ve Štrasburku přijal pozici k návrhu o společných ustanoveních pro sedm evropských fondů se sdíleným řízením.  Návrh se mj. vztahuje na Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus a Kohezní fond.  Evropský parlament ve své pozici odmítnul návrh Komise, který by umožnil v případě závažných makroekonomických nedostatků pozastavit závazky členským zemím, a to až do výše 25 %. Parlament také navýšil podíl výdajů, které by měly přispívat k cílům v oblasti klimatu, a to z 25 % navrhovaných Komisí na 30 %. Zpráva Parlamentu byla přijata 460 hlasy pro, 170 proti a 47 se zdrželo hlasování.
• Výbor pro regionální rozvoj (REGI) dne 14. 2. 2019 na své mimořádné schůzi ve Štrasburku odhlasoval svoji pozici k návrhu Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a Kohezního fondu na příští rozpočtové období 2021 až 2027. Návrh zprávy obsahuje pozměňovací návrh, který umožňuje využití finančních prostředků EU na „fosilní paliva používané pouze jako pomocné složky“. Původní návrh Komise vylučuje využití finančních prostředků na fosilní paliva.
• Evropský parlament dne 14. 2. 2019 na plenárním zasedání ve Štrasburku formálně schválil nařízení na zřízení rámce pro prověřování přímých zahraničních investic do EU. Schválený text je výsledkem třístranných rozhovorů mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, které byly dokončeny dne 20. listopadu 2018. Navrhované nařízení se týká strategických sektorů, jako jsou např. energetická infrastruktura, doprava, finanční sektor a další. Stanoví mechanismus spolupráce, který má zajistit výměnu informací mezi členskými státy EU a možnost připomínek. Očekává se, že Rada formálně schválí nařízení 5. 3. 2019. Nařízení vstoupí v platnost 18 měsíců poté, co bude zveřejněno v Úředním věstníku.

Rada, trialog

• Zástupci evropských institucí dosáhli dne 11. 2. 2019 předběžné dohody ohledně podoby směrnice o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidlech. Revidovaná směrnice stanoví minimální cíle při zadávání veřejných zakázek pro čistá lehká vozidla, nákladní vozidla a autobusy pro roky 2025 a 2030. Tyto cíle jsou vyjádřeny jako minimální procentní podíly čistých vozidel na celkovém počtu silničních vozidel, na něž se vztahuje souhrn všech veřejných zakázek a veřejných zakázek na služby. Znění obsahuje také novou definici „čistého vozidla“, která vychází z emisních norem CO2. Definice čistého těžkého vozidla je založena na používání alternativních paliv. Poté, co směrnice vstoupí v platnost, budou mít členské státy 24 měsíců na přijetí vnitrostátních ustanovení. Každé tři roky budou muset předkládat Komisi zprávu o provádění těchto pravidel, přičemž první zpráva má být předložena k 18. dubnu 2026.
• Zástupci evropských institucí dne 13. 2. 2019 dosáhli v rámci trialogu předběžné dohody ohledně směrnice o společných pravidlech pro plynovody vstupující na vnitřní trh EU. Konkrétně se nová pravidla budou týkat také projektu Nord Stream 2. Podle nově přijatého kompromisu bude za uplatňování pravidel EU pro plynovody se třetími zeměmi (jako je např. Rusko) odpovídat ta země, na jejímž území se napojují do evropské sítě. V případě plynovodu Nord Stream 2 to tedy bude Německo, které mj. může požádat o případné výjimky. Ty budou umožněny pouze za předem daných postupů, přičemž konečné rozhodnutí je na Evropské komisi. Výsledný text směrnice musí ještě formálně schválit Rada a Evropský parlament. Následně bude legislativní dokument zveřejněn v Úředním věstníku a směrnice bude muset být implementovaná do vnitrostátního práva do 9 měsíců.