Jaké ekonomické dopady bude mít zavedení zálohového systému na PET lahve a nápojové plechovky na obce a jejich rozpočty? Zatímco výnosy z prodeje vytříděných PET lahví a hliníkových plechovek jsou celkem dobře kvantifikovatelné, náklady, které obce a stát nesou v souvislosti se současným systémem jsou spíše skryté. “Proto je nutné je podrobněji prozkoumat”, uvádí seniorní expert INCIEN, Petr Novotný, který analýzu připravil.

„Zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky bude mít ekonomický dopad na veřejné rozpočty hned v několika úrovních“, vysvětluje Novotný. Jeho analýzy vychází z veřejných dat, dostupných studií a legislativních podkladů. Výpočty, které může podložit přesným postupem, hovoří jasně:

• 120,7 mil. Kč – tolik v celkovém součtu výnosů a nákladů obce ročně vydělají na zavedení zálohového systému. Přijdou o tržby za prodej materiálu, ale to vyvažuje příspěvek z nevybraných záloh, navýšený příspěvek od EKO-KOMu a úspora spojená s úbytkem objemu směsného odpadu.
• 451,6 mil. Kč je hodnota materiálu, PET lahví a hliníkových plechovek, které nyní končí bez užitku na skládkách nebo ve spalovnách. Ty se povede díky zálohování zachránit a využít.
• 500 mil. Kč uspoří Česká republika každý rok tím, že nebude muset do rozpočtu EU odvádět pokutu za nezrecyklované plasty. Takovou částku totiž platí za PET lahve, které se nyní v ČR uvedou na trh a skončí mimo.

Obce přes 120 milionů v plusu

V diskusi o ekonomickém dopadu zavedení zálohového systému se výrazně nadhodnocuje ekonomický přínos, který vytříděné PET lahve a plechovky pro obecní rozpočty mají. A zároveň se dramaticky podceňují náklady, které by obce nesly, kdybychom chtěli splnit přísné cíle zpětného odběru nápojových PET lahví a plechovek bez zavedení zálohového systému, pouze intenzifikací současných obecních systémů. Tento nesoulad ukazují následující čísla.

Tržní hodnota veškerých PET lahví a plechovek, které se ročně přes obecní odpadové systémy vyberou, je v současnosti cca 268 mil. Kč. Pokud bude zaveden zálohový systém a tyto cenné suroviny budou z obecních systémů odstraněny, získají obce kompenzaci v podobě podílu z nevybraných záloh ročně ve výši 265 mil. Kč a příspěvek EKO-KOMu se navýší ročně o 34 mil. Kč. Už jen na těchto 2 přímých platbách obce vydělají.

Se zálohovým systémem zmizí obcím ze směsného odpadu ekvivalent přibližně 600 tis. kontejnerů, což je objem, který ve směsném odpadu v současnosti zabírají nevytříděné PET lahve a plechovky. To je pro obce úspora dalších cca 90 mil. Kč ročně. Obce tedy při  zavedení zálohového systému ušetří a ještě jim ubude starost o jednu složku odpadu, která jim nyní zabírá značný objem v odpadovém systému.

Co se stane, když zálohový systém zaveden nebude? Přísné cíle 90 % zpětného odběru PET lahví a plechovek bude muset ČR splnit stejně, jen se o to budou muset postarat obce. Studie, kterou si nechalo vypracovat Ministerstvo životního prostředí ukazuje, že intenzifikace stávajícího systému by obce v investičních nákladech vyšla na cca 2,3 mld. Kč a tento systém by přinesl obcím dodatečné provozní náklady ve výši téměř 3 mld. Kč každý rok. Tyto investice jsou pro obce ekonomicky nenávratné, protože nebudou vyvážené adekvátním nárůstem přijmu z tříděných surovin.

„K výnosům obcí ze sběru PET lahví a hliníkových plechovek je potřeba dodat, že podle průzkumu MŽP velká většina obcí, konkrétně 82 %, si sama odpady nijak neřeší a má podepsanou generální smlouvu s odpadovou společností. V takovém případě obec z vybraných surovin příjem nemá a může jen předpokládat, že o příjmy, které z vybraného PET a hliníku inkasuje odpadová společnost, jí následně snižuje ostatní náklady na odpadové hospodářství. Praxe může být ale různá,“ upozorňuje Novotný.

Na Slovensku se zálohování daří

Zkušenost ze sousedního Slovenska je taková, že po zavedení záloh na PET lahve a plechovky a po odstranění plastových lahví z tříděného odpadu se uvolněné místo ve žlutých kontejnerech zaplnilo jiným plastovým odpadem. Takže množství vysbíraných plastů se nezměnilo, jen se pozměnilo jejich složení. Možné vysvětlení pro tento jev je takové, že v případech, kdy byly žluté kontejnery naplněné, vyhazovali lidé vytříděné plasty do směsného odpadu.

Tuto domněnku podporují také nová data Inciativy pro zálohování. Ta si nechala vypracovat průzkum u agentury Ipsos a zveřejněné výsledky hovoří jasně: „Osm z deseti

respondentů vnímá jako problém mnohdy přeplněné kontejnery na tříděný odpad. Téměř třem čtvrtinám české populace vadí i nepořádek kolem nich,“ uvádí ve své tiskové zprávě.

Spravedlnost pro obce i občany

Ze zmíněných informací vyplývá, že většinu nákladů, které souvisí s neefektivitou současného systému sběru nápojových obalů, nesou obce a stát, zatímco velká část zisku z prodeje surovin putuje k odpadovým společnostem. Ekonomickou terminologií lze říct, že současný systém generuje významné negativní externality, které jsou skryté a rozptýlené mezi všechny obyvatele České republiky. Zatímco profit je v porovnání s náklady výrazně nižší a z větší části směřuje do soukromých rukou odpadových společností.

Zálohový systém dokáže odstranit mnoho z popsaných negativních externalit a tím ulevit obecním rozpočtům. Náklady na vybudování a provoz zálohového systému neponese stát, ani obce, ale budou plně v režii těch, kterých se to přímo týká – nápojářů, obchodníků a lidí kupujících nápoje v jednorázových obalech.

„Pokud teď nový zálohový systém nezavedeme, povinnost miliardových investic a provozních nákladů zůstane na obcích, zatímco dodatečné zisky z vybraných materiálů budou inkasovat odpadáři. Na zavedení zálohového systému obce vydělají, zatímco v opačném případě si musí připravit dodatečné miliardy investic bez odpovídajících dodatečných zisků. To by mělo zajímat veřejnost i politiky bez rozdílu,“ uzavírá Novotný.